GeoRadar je v současnosti jednou z nejpokročilejších a nejvyužívanějších technologií pro neinvazivní průzkum podloží. Jeho moderní konstrukce umožňuje kompaktní rozměry, snadnou manipulaci a vysokou rychlost průzkumu, což z něj činí ideální nástroj pro široké spektrum aplikací – od stavebnictví a archeologie až po detekci hloubkových geologických změn. Díky schopnosti poskytovat přesné informace o složení, vlastnostech a anomáliích v podloží se georadar stává klíčovým prvkem při plánování i realizaci všemožných stavebních projektů.

Zpravidla sestává z:

• Vysílače (generátor krátkých elektromagnetických pulsů, které pronikají do země),
• Přijímače (zaznamenává odražené pulsy a jejich vlastnosti),
• Antén, které vysílají a přijímají signály na specifických frekvencích,
• Počítače, který řídí měření a zaznamenává výsledky.

Frekvence antén ovlivňuje schopnosti georadaru:

• Nízké frekvence = dlouhé antény –> větší hloubkový dosah, ale horší rozlišení.
• Vysoké frekvence = krátké antény –> menší hloubkový dosah, ale vyšší rozlišovací schopnost

Georadar (GPR) funguje na principu vysílání elektromagnetických signálů do podloží pomocí antény, přičemž tyto signály se částečně odrážejí zpět při průchodu rozhraními materiálů s různou permitivitou nebo vodivostí, jako jsou půda, horniny, voda, dutiny a jiné objekty. Odražené signály jsou zachyceny druhou anténou s přijímačem, který je pomocí analogově-digitálního převodníku převádí do digitální podoby pro další zpracování. Šíření a kvalitu signálů ovlivňují vlastnosti prostředí, jako je vlhkost, složení a hustota materiálů. Výsledná data jsou nakonec analyzována a zobrazena ve formě radarogramu – dvourozměrného grafu, který poskytuje vizuální přehled o strukturách a anomáliích v podloží.